Optimální teplota řezacího drátu
Žhaveným odporovým drátem lze řezat většinu pěnových materiálů, tyto se liší pouze výší nastavované teploty, při které se začínají tavit. Z nejčastějších to jsou pěnový polystyren, EPP (extrudovaný polypropylen) a Depron.
Materiál drátu
Já používím jako řezací drát ocelovou strunu o průměru 0.4, žhavící zdroj má napětí 35 V, PWM modulaci žhavícího napětí mám obvykle v dolní třetině u polystyrenu, u EPP asi v polovině a u některých materiálů nad polovinou. Obvykle se používají ocelové struny v tlouštkách 0.4 - 0.8 mm. Silnější struny mají sice větší prořez, ale nepraskají tak snadno.
Napnutí řezacího drátu
Při řezání musí být řezací drát dostatečně vypnutý. Při nedostatečně vypnutém drátu, vyšší rychlosti posunu a nižší teplotě drátu bývá problém s řezy oblouků malých radiusů, např. kolem náběžné hrany. Při takto nastavených parametrech řezačky netvoří řezací drát přímku, ale oblouk, protože jeho střední část se oproti krajům opožďuje. Náběžná hrana je pak obvykle deformovaná - prohnutá směrem nahoru a dozadu. V některých případech při takovémto řezání i rovných ploch může dojít interakcí s materiálem k samovolnému "rozkmitání" drátu (asi dva - tři kmity za sekundu), takže řez tvoří vlnovku.
Dodržení dostatečného napnutí drátu komplikuje fakt, že se stoupající teplotou se drát prodlužuje. Pokud je řezací drát vypínán v rámové pile stáčením šňůry, obvykle má sločená šňůra určitý stupeň pružnosti. Pokud je řezací drát napínán drátem se závitem, je obvykle nutné změny délky řezacího drátu kompenzovat pružinou.
Optimální teplota řezacího drátu
Při počínajícím tavení materiálu vznikají na jeho povrchu při jeho řezání vlákna. Pokud řežeme "na vlákno", musíme materiál při řezu fixovat a po vyříznutí povrch lehce přebrousit. Při zvýšení teploty začne řezací drát bez odporu pronikat materiálem. Tuto teplotu poznáme tak, že materiál postavíme bez fixace na stůl a drát jím při řezání proniká bez odporu, aniž by ho posunoval. Při této teplotě vlákna nevznikají. Při dalším zvýšení teploty se materiál začne tavit a pokud má strukturu složenou z kuliček, okraje kuliček začnou vystupovat nad povrch. Toto už je příliš vysoká teplota řezání.
Chlazení jednoho konce řezacího drátu
Problém s vysokou teplotou řezacího drátu vzniká při řezání komolých útvarů (lichoběžníkových křídel), zejména s velkým zúžením. Teplota drátu se nastavuje podle toho konce, kde se řezací drát pohybuje rychleji, takže na té straně, kde se drát pohybuje pomaleji, dochází obvykle k vytvoření výrazně širšího prořezu. Prořez samotný nevadí, spíš vadí povrchové spálení materiálu, kdy povrch není hladký. Tento problém je možné odstranit chlazením tohoto konce drátu.
Chlazení je možné zkonstruovat různě. Na drát je možné zavěsit chladič v podobě ohnutého hliníkového plechu a míru chlazení je možné regulovat délkou drátu, který je v kontaktu s chladičem a plochou chladiče. Jemné doladění je možné provést posunováním chladiče k bloku řezaného materiálu.
Pokud potřebujeme chlazení drátu regulovat v širším rozsahu, je obvykle nutné přimontovat k drátu zdroj proudícího vzduchu. Může to být chladič z větráku, nejlépe ze starého chladiče mikroprocesoru z PC.
Kvalita řezaného materiálu
Kvalita povrchu řezu závisí často na kvalitě řezaného materiálu. Pěnový polystyren se vyrábí tepelným zpracování surových kuliček obsahujících napěňovadlo. Při snaze o ušetření surových kuliček bývá někdy jako výchozí surovina použit drcený napěněný polystyren, který je při vypěňování kuličkami slepen do homogenního bloku. Tento tzv. recyklovaný polystyren není pro řezání příliš vhodný, protože díky různé teplotě tavení různých materiálů je povrch nerovný.
